Jak odpovědět na otázku „Jaká je aktuální výše vašeho platu?“

Milá Liz,

při hledání práce jsem narazil na jeden prob­lém. Mám štěstí, náboráři mi vola­jí celkem čas­to – znám lidi, kterým se vůbec nikdo neoz­val, mě kon­tak­tu­jí něko­likrát měsíčně. (Mys­lím, že je to tím, že mám vel­mi dobrý pro­fil na Linked­Inu a také že jsem pra­co­v­al v něko­li­ka výz­nam­ných společnostech.)

Zatím se tedy spoléhám při hledání nového mís­ta na náboráře, kteří mi sami zajišťu­jí pozvání na pra­cov­ní pohovory, a vychází to dobře, kon­tak­tu­jí mě opakovaně.

Teď tedy k tomu prob­lé­mu: Jak­mile mi nějaký náborář zavolá, okamžitě se mě ptá na podrob­nos­ti ohled­ně mého platu.

Jed­ním z důvodů, proč hledám novou prá­ci, je právě nespoko­jenost s výší mého příj­mu! Pro­to jim nech­ci říkat, kolik zrov­na vydělávám, pro­tože ze zkušenos­ti vím, že jak­mile budou tuto infor­ma­ci mít, poten­ciál­ní zaměst­na­va­tel mi nabídne v lep­ším pří­padě 10% navýšení. Na součas­né pozi­ci si při­padám hrubě pla­tově pod­hod­no­cen a nech­ci, abych se podob­ně cítil i v novém zaměstnání.

Jak mám náborářovi zdvořile odvětit, že mu po tom nic není, když se mě na aktuál­ní výši platu zeptá?

Děku­ji.
Cia­ran

Vážený Cia­rane,

mou první radou je, abyste změnil svůj post­up při hledání nové práce.

Je skvělé, že vás náboráři kon­tak­tu­jí, ale je to jen jeden z možných způ­sobů, jakým se dostat k nové­mu zaměst­nání. Exis­tu­jí i další, které by mohly být ve vašem pří­padě mno­hem efektivnější.

Pokud si např. vytvoříte sez­nam zaměst­na­vatelů, pro které byste rád pra­co­v­al, a zkon­tak­tu­jete HR man­ažera každé z těch­to společnos­tí, máte hledání nového mís­ta plně pod svou kon­trolou a nejste závis­lý na nikom dalším.

Budete přes­ně vědět, co a jakým způ­sobem jim říkáte. A to je mno­hem lep­ší výchozí poz­ice, než čekat u tele­fonu, až se vám ozve nějaký náborář.

Hledání práce je svým způ­sobem mar­ketingový pro­jekt a nabízeným pro­duk­tem jste právě vy! A ten­to pro­dukt musíte umět co nejlépe prodat.

Přede­vším musíte umět odpovědět na otázku, proč by měli zaměst­nat právě vás. Vždy­cky je těžší vysvětlit něko­mu zvenčí, jako je náborář, co přes­ně děláte a proč jste v tom dobrý, než si o tom prom­lu­vit pří­mo se svým poten­ciál­ním šéfem, respek­tive se šéfem lid­ských zdro­jů ve fir­mě, pro kter­ou byste rád pracoval.

Je nejvyšší čas, abyste dostal pro­ces hledání práce plně pod svou kon­trolu a nenechá­val to na nějakém náboráři.

A když už chcete spolupra­co­v­at s náboráři, rozhod­ně se nepok­ouše­jte být v kon­tak­tu se vše­mi ve svém regionu. Mno­hem lep­ší ces­tou je si náboráře, kteří se vám ozvou, trochu proklep­nout a vybrat si jed­no­ho či dva, se který­mi budete spolupracovat.

Zvolte si takové, kterým věříte a ze kterých máte dobrý poc­it. Může se stát, že s nimi budete spolupra­co­v­at něko­lik let nebo dokonce desetiletí. Znám lidi, kteří měli „svého“ náboráře tře­ba 25 let!

Dobří náboráři dba­jí mno­hem více na to, aby si s vámi vytvořili kval­it­ní dlouhodobý vztah než na to, aby vám co nejdříve dohodili nějak­ou prá­ci, která vám ani příliš neb­ude sedět nebo vás nikam neposune.

Jed­ním ze způ­sobů, jak si náboráře, kteří vás kon­tak­tu­jí, otesto­vat, je zkusit si s nimi nas­tavit určité hran­ice. Níže uvádím přík­lad kon­verzace, která se může odehrát, když při­jde dotaz na aktuál­ní výši vaše­ho platu:

Náborář: Cia­rane, jak jste na tom ve svém stá­va­jícím zaměst­nání s platem?

Vy: Zrov­na hledám prá­ci, pro­to spolu také teď mlu­víme. Cílím na poz­ice, kde nabíze­jí kolem 95 000 dolarů ročně. Pohy­bu­je se poz­ice, kvůli které mi voláte, v tom­to pásmu?

Náborář: Pracu­ji momen­tál­ně na něko­li­ka různých nabíd­kách a vy byste při­padal v úvahu u více z nich. Pro­to bych potře­bo­val znát výši vaše­ho platu.

Vy: Díky za infor­ma­ci. I já jsem v kon­tak­tu s více náboráři a zaměst­na­vateli a co se týče infor­ma­cí ohled­ně mého aktuál­ního platu i mých pla­tových poža­davků na poten­ciál­ního zaměst­na­vatele, říkám rov­nou násle­du­jící: Zaměst­na­vatelé, se který­mi jed­náte, mi také nes­dělí, kolik platí svým zaměst­nancům, a ste­jně tak ani já tuto infor­ma­ci neposkyt­nu jim či vám. Chci, aby bylo mezi námi v tom­to ohle­du jas­no, a neztráceli jsme pří­pad­ně čas.

Náborář: Vážně? Všich­ni mí kli­en­ti z řad zaměst­na­vatelů budou chtít vědět, kolik na své součas­né pozi­ci berete, a něk­teří budou dokonce chtít vidět potvrzení zaměst­na­vatele o výši příj­mu jako důkaz, že vyděláváte oprav­du tolik, kolik jste uvedl.

Vy: To je zají­mavé, nicméně já nemám zájem pra­co­v­at pro něko­ho, kdo není schopen odhad­nout hod­no­tu poten­ciál­ního zaměst­nance, aniž by věděl, kolik mu platí nějaká úplně jiná fir­ma. Infor­ma­ce ohled­ně platu považu­ji za privát­ní záleži­tost, včet­ně aktuál­ní výše svého platu a platu na před­chozích poz­icích. Pokud vaši kli­en­ti z řad zaměst­na­vatelů na této infor­ma­ci trva­jí, nepok­ládám je za pro sebe vhod­né zaměstnavatele.

Náborář: Vidím, že v tom máte jas­no. Můžete mi ale­spoň nastínit, o jaké sumě se při­b­ližně bavíme?

Vy: Jak jsem říkal, je to moje soukromá věc, ste­jně tak jako je soukro­mou věcí výplat­ní listi­na vašich klien­tů. Pokud ale něk­terý z nich usoudí, že sto­jím za těch ale­spoň 95 000 dolarů ročně, můžeme se začít bavit.

Náborář: Dobře, uvidíme, co se s tím dá dělat.

Svět se rych­le mění, Cia­rane. Z probíha­jících změn ve vztahu zaměst­nanců a zaměst­na­vatelů budou těžit ti lidé, kteří si umí stát za svým, ne ti, kdo se krčí před náboráři a zaměst­na­vateli a ochot­ně kýv­nou na první nabídku.

Hod­ně žadatelů o prá­ci si mys­lí, že všech­ny společnos­ti na světě budou trvat na infor­ma­ci ohled­ně výše platu, pro­tože jim náboráři (jak externí, tak interní) i lidi z HR odd­ělení tvrdí, že to tak je.

Nej­sou schop­ni pocho­pit, že i když v rám­ci stan­dard­ního při­jí­macího pro­ce­su, na kterém pra­cov­ní­ci z HR odd­ělení a náboráři čas­to tak lpějí, se bez prozrazení této infor­ma­ce neobe­j­dou, HR man­ažer, který o vás oprav­du sto­jí, prostě svým podřízeným sdělí: „Při­jmeme Cia­rana, i když nemáme infor­ma­ce o jeho platu. Dáme mu těch 95 000 dolarů ročně a šmitec.“

HR man­ažer, který je přesvědčen o tom, že se vaše schop­nos­ti budou fir­mě vel­mi hodit, tohle řekne rád a poučení interní náboráři a zaměst­nan­ci per­son­ál­ního odd­ělení na to s ule­hčením zareagu­jí: „Ok, jestli se vám Cia­ran líbí, najměte ho a dejte mu 95 000 dolarů ročně.“ Zna­mená to totiž, že mají hned o jed­nu neob­sazenou pozi­ci (a starost) méně.

Pokud víte, že máte schop­nos­ti, které zaměst­na­va­tel na daný post potře­bu­je (a já o tom nepochy­bu­ji!), nic vám nebrání, abyste si nechal detai­ly o svém platu pro sebe.

S náboráři a zaměst­na­vateli, kteří na vás v tom­to ohle­du tlačí, se můžete s klid­ným srd­cem rozloučit. Neza­pomíne­jte, že tato infor­ma­ce před­stavu­je jed­nu z vašich pák při vyjed­návání s poten­ciál­ním zaměstnavatelem.

V okamžiku, kdy zau­jmete HR man­ažera svým tal­en­tem a zkušenos­t­mi, dohadování ohled­ně infor­ma­cí o výši platu bude tím posled­ním, co ho bude zají­mat. A když budete napří­mo jed­nat se svým poten­ciál­ním šéfem, který neb­ude svázán stereo­typy náboráře, vaše šance na získání platu, který odpovídá vašim schop­nos­tem, jsou vysoké.

Hod­ně štěstí, Ciarane!

Liz

Článek byl převzat z webu The Forbes