3 věci, které byste neměli říkat, abyste kompenzovali nedostatek profesních zkušeností
Trapný moment pohovoru číslo 409:
Vypadá to, že Vás daná pozice nadchla a nějak se Vám podařilo dostat se na pohovor. Hned poté, co si vyměníte zdvořilostní fráze, náborář jde k jádru věci: „Zdá se mi, že máte málo zkušeností pro tuto pracovní pozici. Můžete mi říct, proč si myslíte, že se pro tuto práci hodíte?“
A co teď? Měli byste odpovídat? Existuje způsob, jak z této otázky vyváznout bez úhony?
Přiznejme si, že se jedná o choulostivou chvilku pro uchazeče o práci. Zvlášť pokud nemáte připravenou přesvědčivou odpověď, proč se právě Vy hodíte na tuto pozici navzdory nedostatku pracovních zkušeností.
Níže jsou vyjmenována 3 tvrzení, která sice budete chtít říct, ale neměli byste.
Velice rychle se učím
Kdybych tak mohla dostat dolar pokaždé, když slyším kandidáta pod požadovanou úrovní zkušeností říkat něco jako „Umím se do toho dostat opravdu velice rychle“ nebo „Jsem opravdu hodně učenlivý“.
Bohužel, zaměstnavatelé nehledají někoho, kdo se bleskurychle naučí práci, kterou je třeba udělat. Oni potřebují zaměstnance, který vstoupí do dveří s již získanými zkušenostmi. Dokonce i pokud budete argumentovat tím, že zaměstnavatel ztratí úžasného potencionálního zaměstnance, když nebude otevřen k jeho zaškolení. Faktem zůstává, že většina HR manažerů chce najmout zaměstnance, kteří se do toho mohou opřít okamžitě.
Co tedy dělat?
Jestliže máte málo pracovních zkušeností pro danou pozici, patrně bude lepší zvážit hledání podobné pracovní pozice, která je ale o úroveň níže než ta, o kterou právě usilujete. Nebo můžete vyhledat společnosti, které se zaměřují na tréninkové programy pro nováčky. Čím lepší tréninkové programy společnost nabízí, tím je větší šance, že do Vás bude chtít investovat.
Budu pracovat opravdu tvrdě
To mi připomíná konkurz ze soutěže American Idol (obdoba české Superstar), kde zpěvák dostane třikrát ne od porotců, ale i přesto stále pokračuje ve svém snažení a v prosbách.
„ Budu pracovat tvrději než kdokoli, koho znáte, pokud mi dáte šanci.
Prosím, dejte mi šanci.
Ne, opravdu. Prosím. Ukážu Vám, že budu pracovat opravdu tvrdě.“
A tak dále a tak dále.
Nyní mi dovolte, abych se Vás zeptala: Jak často takové prosby pomohou? Máte pravdu, skoro nikdy. Je to proto, že se porotci již rozhodli, že se jim daný člověk nehodí. Tím, že se soutěžící snaží a prosí, vypadá jen víc a víc zoufale.
To samé platí u pracovních pohovorů. Pokud se osoba sedící u pracovního pohovoru naproti Vám již rozhodla, že nemáte dostatek pracovních zkušeností, pravděpodobně Vás další naléhání, že budete pracovat tvrdě, již nezachrání.
Co tedy dělat?
Pokud se Vám zdá, že Vás náborář vyřadil pro nedostatek zkušeností, zvažte otázku, jakou pracovní pozici by Vám doporučil v dané organizaci vzhledem k Vašim zkušenostem. Berte ho jako spojence a požádejte ho o radu.
To nejhorší, co se může stát, je, že nebude mít nic, co by Vám mohl nabídnout. A to nejlepší, co se může stát? Nabídne Vám několik dalších možností ve stejné společnosti (a možná Vám je rovnou představí). Pozvali Vás na pohovor z určitého důvodu, proto není nic špatného na konverzační otázce, na jaké pozici by Vás rádi viděli vynikat a uplatnit Vaše zkušenosti a dovednosti.
Ale já mám lepší zkušenosti než…
Právě toto může být prapůvodce všech nesnází. Zaměstnavatel se zeptá na jednu věc (kterou nemáte) a Vy mu rychle oznámíte, že zkušenost, kterou máte, je významnější než ta, kterou požadují.
Často tohle vídám u neziskových organizací, když se lidé z korporátu snaží převést své zkušenosti do neziskových pozic. I když nepracovali nikdy dříve v neziskovém sektoru, řeknou, že použijí své obchodní zkušenosti a zvládnou to levou zadní.
Nechápejte mě špatně. Tito uchazeči mají jistě potenciál a zkušenosti, které takové organizaci mohou prospět. Avšak pokud budete tlačit příliš na pilu, může to vypadat, že náborářům říkáte, že nevědí, jak dělat svoji práci.
Co tedy dělat?
Jestliže si myslíte, že máte přenosné schopnosti, které si náborář neuvědomil na začátku, začněte klást otázky. Zeptejte se na největší výzvy dané organizace, její hlavní cíle a okamžité priority pro člověka, na pozici, na kterou se hlásíte. Buďte originální a zvídaví.
A poté navažte na náborářovu řeč a představte své zkušenosti, znalosti a nápady způsobem, který neútočí na jeho způsob práce. Místo toho ho jemně navedete k zamyšlení, že Vaše schopnosti mohou být přínosem a přidanou hodnotou pro danou společnost.
Samozřejmě, někdy prostě tazatele nepřesvědčíte, pokud se domnívá, že zkrátka nemáte dostatek zkušeností. Ale elegantním řešením je překlenout se přes tento vývoj událostí otázkami, které umožní prezentovat Vaše schopnosti a zkušenosti a zanechají v zaměstnavateli pozitivní dojem.
Převzatu z webu The Muse